|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Změna image porodnice v porodnickém systému České republiky
Jeřábková, Julie ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Kodyšová, Eliška (oponent)
Tato práce se zabývá řízením změny v konkrétní zdravotnické organizaci - na gynekologicko-porodnickém oddělení - a jejím cílem je zhodnotit průběh řízení změny z manažerského hlediska a také zhodnotit její udržitelnost v organizaci. Zaměřila jsem se na průzkum postupu a na provedení této konkrétní změny, a to změny od klasického modelu porodnictví až po respektující porodnictví s využitím alternativních metod a podpory přirozeného porodu. Použila jsem metody kvalitativního výzkumu, totiž metody přímého zúčastněného pozorování. Z terénních poznámek, rozhovoru a analýzy na sociálních sítích jsem vytvořila přehled průběhu změny a zdůraznila nalezené problematické oblasti. Podařilo se mi zodpovědět všechny kladené otázky a zhodnotit průběh této změny a její udržitelnost. Na závěr diplomové práce přináším jako pomůcku pro další zařízení návrh praktického průvodce konkrétní změnou. Klíčová slova: porodnictví, porodnice, perinatální péče, koncepce přístupů vedení porodu, názorové diference, zdravotnický management, management změny, změna image.
|
|
|
Právo ženy rozhodovat o perinatální péči
Hůlková, Kateřina ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu poskytování perinatální péče, na kterou nahlíží z pozice pacientky. Cílem práce je za využití vnitrostátní právní úpravy a rozhodnutí českých i mezinárodních soudů určit, za jakých podmínek má žena právo rozhodovat o poskytovaných zdravotních službách. Oblast perinatální péče přináší z hlediska práva mnoho otázek, na které není jednoduché, i s ohledem na etickou stránku věci, nalézt odpověď. V době těhotenství a porodu nastávají situace, kdy dojde ke konfliktu dvou ústavně garantovaných práv, a s ohledem na poskytované zdravotní služby je nutné situaci individuálně zhodnotit. Diplomová práce v úvodních kapitolách shrnuje právní úpravu poskytování zdravotních služeb včetně ústavněprávního základu. Důraz je kladen na práva pacientky, zejména možnost rozhodnout o poskytované zdravotní péči v různých situacích. Samostatná kapitola je věnována institutu dříve vysloveného přání a jeho aplikaci na období porodu. V souvislosti s poporodní péčí je zmíněna právní úprava rozhodování rodičů o zdravotních službách poskytovaných jejich dítěti. Obor zdravotnického práva vyžaduje uvedení právní úpravy do kontextu lékařské praxe, proto sedmá kapitola odhaluje problematické otázky v oblasti poskytování perinatální péče, vždy s odkazem na právní úpravu či soudní...
|
|
|
Právo ženy rozhodovat o perinatální péči
Hůlková, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu poskytování perinatální péče, na kterou nahlíží z pozice pacientky. Cílem práce je za využití vnitrostátní právní úpravy a rozhodnutí českých i mezinárodních soudů určit, za jakých podmínek má žena právo rozhodovat o poskytovaných zdravotních službách. Oblast perinatální péče přináší z hlediska práva mnoho otázek, na které není jednoduché, i s ohledem na etickou stránku věci, nalézt odpověď. V době těhotenství a porodu nastávají situace, kdy dojde ke konfliktu dvou ústavně garantovaných práv, a s ohledem na poskytované zdravotní služby je nutné situaci individuálně zhodnotit. Diplomová práce v úvodních kapitolách shrnuje právní úpravu poskytování zdravotních služeb včetně ústavněprávního základu. Důraz je kladen na práva pacientky, zejména možnost rozhodnout o poskytované zdravotní péči v různých situacích. Samostatná kapitola je věnována institutu dříve vysloveného přání a jeho aplikaci na období porodu. V souvislosti s poporodní péčí je zmíněna právní úprava rozhodování rodičů o zdravotních službách poskytovaných jejich dítěti. Obor zdravotnického práva vyžaduje uvedení právní úpravy do kontextu lékařské praxe, proto sedmá kapitola odhaluje problematické otázky v oblasti poskytování perinatální péče, vždy s odkazem na právní úpravu či soudní...
|
|
|
Možnosti uplatnění psychologa v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče
Sýkora, Jan ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Matoušová, Milada (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na možnosti uplatnění psychologa v procesu psychoprofylaktické péče o rodičku, případně oba nastávající rodiče. Teoretická část se pokouší vymezit pojem předporodní psychoprofylaktické péče a zmapovat situaci z hlediska významných osobností v oblasti předporodní psychoprofylaktické péče a z hlediska historických souvislostí. Dále se pokouší vymezit úkoly předporodní psychoprofylaktické péče, seznámit se strukturou kurzů a prozkoumat jednotlivé porodní alternativy. Realizovaný výzkumný projekt kvalitativním způsobem zkoumá význam role psychologa v průběhu těhotenství nastávající matky a v oblasti prenatální péče o fetus. Zvolenou metodou polostrukturovaného rozhovoru zjišťuje jak potřeby a postoje těhotných žen, zejména ve třetím trimestru, tak zkušenosti psychologů, danou oblastí se zabývající.
|
|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Spokojenost rodiček s ošetřovatelskou péčí během porodu.
KLÍMOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce pojednává o spokojenosti rodiček v průběhu porodu. Spokojenost odráží subjektivní vnímání rodičky, jak jsou uspokojovány její potřeby v průběhu porodu. Pocit spokojenosti je velmi individuální, přesto nelze hodnocení péče zlehčovat ani opomíjet. Pro rodičky je velmi důležité, aby zdravotníci byli empatičtí, příjemní, ochotní a ohleduplní. V teoretické části je na základě odborné literatury a dostupných poznatků k dané problematice popsán průběh porodu a s tím související činnosti porodní asistentky během jednotlivých dob porodních a možnosti zvládání porodních bolestí. Další kapitoly jsou věnovány přístupu porodní asistentky k rodičce a faktorům, které spokojenost žen při porodu ovlivňují. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou rodičky s ošetřovatelskou péčí spokojenější v menších porodnicích a zjistit, jak může porodní asistentka spokojenost rodičky ovlivnit. Byly stanoveny dvě hypotézy, které byly ověřovány statistickým testem. Hypotéza 1: Rodičky jsou spokojenější v menších porodnicích než ve větších. Hypotéza 2: Spokojenost rodičky ovlivňuje empatický přístup porodní asistentky. Praktická část byla zaměřena zejména na přístup porodní asistentky k rodičce. V bakalářské práci byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořily rodičky na oddělení šestinedělí ve čtyřech vybraných porodnicích v České republice. Celkový soubor činil 215 rodiček, z toho 109 rodiček z menších porodnic a 106 rodiček z větších porodnic. K celkové spokojenosti s péčí porodní asistentky během porodu se 89 % rodiček z menších porodnic vyjádřilo, že bylo spokojených, ve větších bylo spokojených 83 % rodiček. Nespokojených rodiček v menších porodnicích bylo 11 % a ve větších 17 % rodiček. Na základě analýzy výzkumného šetření, kdy jsme porovnávali spokojenost rodiček v menších a větších porodnicích, hypotéza č. 1 "Rodičky jsou spokojenější v menších porodnicích než ve větších" statisticky nebyla potvrzena. Vliv empatického přístupu porodní asistentky na spokojenost rodičky se projevil z dotazníků jednoznačně. Statistickým testem se podařila prokázat významná závislost mezi spokojeností rodičky a empatickým přístupem porodní asistentky. Druhá hypotéza "Spokojenost rodičky ovlivňuje empatický přístup porodní asistentky" byla potvrzena. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako materiál pro porodní asistentky, jak co nejlépe zlepšit svoji péči o rodičku v průběhu porodu. Využít je ale rovněž mohou budoucí porodní asistentky, které se na toto povolání připravují, případně i další osoby účastnící se porodu. Poznatky, které vyplynuly z výzkumného šetření, je možné prezentovat na některé z konferencí porodních asistentek.
|
host ::
RSS.